Náčelník VOMŠUK nám už neporadí… |
|
Psal se říjen 1977. Bylo ospalé páteční odpoledne, budoucí novináři a výtvarní umělci se v kopřivových uniformách z padesátých let v očividné apatii už těšili, až jim skončí výuka na vojenské katedře v Praze-Motole. Až pojedou na víkend domů, nebo půjdou večer spláchnout naftalínový oder do některé z hospůdek poblíž vysokoškolských kolejí. Najednou se rozletěly dveře, ve kterých se objevil sám náčelník VOMŠUK (to byla libozvučná dobová zkratka Vojenského oddělení Ministerstva školství Univerzity Karlovy) plukovník Železník! Co se děje, že mezi nás přišel? Došlo snad k nějakému vojenskému konfliktu mezi Východem a Západem? Jeho blesková návštěva měla opravdu mobilizační charakter. „Soudruzi, dnes a zítra se konají volby. Soudruzi, volte kandidáty Národní fronty!“, doporučil nám, zasalutoval a odešel. Vzhledem k tomu, že jiní kandidáti k dispozici nebyli a nejít z jakéhokoliv důvodu k volbám se v socialistickém Československu hrubě nevyplácelo až do třetího kolena, padl jeho bizarní apel nebo rozkaz na úrodnou půdu. Po třiatřiceti letech ale už přesně nevím, jestli kandidáti Národní fronty tehdy dostali 99,95 nebo 99,93 procent hlasů… Dnes už nám náčelník VOMŠUK neporadí a určitě žádný z tuctu volebních subjektů, které kandidují v Čelákovicích, nedostane taková absolutní a absurdní procenta hlasů. Letos máme nečekaný volební super rok. Po květnových parlamentních volbách nás v polovině října čekají komunální, ve kterých mají občané-voliči ke kandidátům mnohem blíž, protože s nimi mají stejné trvalé bydliště. Je to tedy především o lidech a o známých tvářích. Možná jste některé z nich v minulých nebo i předminulých volbách viděli na kandidátkách v barvách jiných parlamentních stran, než za kterou se nyní chtějí se stejnou udatností, ale s pozměněnými hesly, neohrožen bít. Dokonce najdeme top-turisty, kteří stihli víc než jeden přestup a bravurně zvládají i unikátní chameleonský veletoč zleva doprava. I když se budou v příštích letech masivně utahovat opasky na všech úrovních, komunální politika má takovou magickou moc, že se klidně rozštěpí spojenci, kteří se podporují na centrální úrovni. Nebo jste kvůli tomu ochotni opustit hlavní město a houfně se sestěhovat na jednu čelákovickou adresu, aby jste v praxi naplnili politiku tradičních hodnot… Za náčelníky všeho druhu se již dávno zavřela voda, ale jedno okřídlené rčení se stále přelévá dějinnými epochami. Říká se v něm, že každá země má takovou vládu, jakou si zaslouží. Jeho aktuální platnost se týká i „vlád“ ve městech a obcích, Čelákovice pochopitelně nevyjímaje…
PhDr. VÁCLAV TICHÝ |
